Spánek, základ duševní hygieny

První díl seriálu o spánku, snech a snění. 

Spánek je neoddělitelnou součástí našeho života. Třetinu života prospíme, třetinu života je naše vědomí „vypnuté“. Přesto spánek někteří považují za ztrátu času, něco povinného, něco zbytečného. Často si „zkracují“ noc a domnívají se, že si „prodlužují“ den a život.

Jak je to tedy se spánkem? A proč je pro lidský organismus tak potřebný? Jaké benefity nám přináší? Jak dobře spát? Co jsou sny a proč k nám přichází? Jak je pochopit a jejich poselství začlenit do všedního dne? A jak to všechno souvisí s jógou? O tom a více pravidelně v našem novém seriálu Sny a snění.

Spánek je pro člověka a jeho zdraví bytostně důležitý…

Při spánku dochází k buněčné obnově celého organismu, k detoxikaci jednotlivých struktur těla, k posílení růstových a ozdravných procesů, k podpoře imunitního systému, a zejména k harmonizaci nervové soustavy. Spánek hraje klíčovou roli při regeneraci mozku.

Klidový stav organismu totiž napomáhá odvádění odpadních produktů nervových buněk. To má následně pozitivní dopad na funkce mozku: intelektuální výkon, myšlení, paměť, rozhodování či schopnost učit se. Když spíme, fyzické tělo odpočívá, mysl je vypnutá, a naše emocionální odezva na vnější podněty je nulová. Mozek se může věnovat hlubším vrstvám naší bytosti, našemu nevědomí.

Sny poslové duše…

A právě tehdy přicházejí sny, jako poslové naší psyché, upozorňující na skutečné prožívání duše. Připomínají nám, čemu v denním životě věnovat pozornost, jaká témata zpracovat a odžít, kde porušujeme svoji životní rovnováhu. Podle K. G. Junga k nám duše promlouvá neustále, ale „křik“ naší vědomé mysli způsobí, že tento jemný hlas z hlubin podvědomí a nevědomí nejsme schopni v průběhu běžného dne zachytit.

Vědomě naslouchat za bílého dne můžeme v meditaci. Nicméně sama osoba meditujícího je někdy překážkou pro hlubší ponor do psychických vod duše. Záleží totiž na jeho meditačních schopnostech, aby dokázal rozlišit svůj mentální výklad logické mysli od intuitivního poselství své psychiky.

Naproti tomu v krajině spánku a snů, bez přítomnosti vědomí, nemůžeme poselství našeho nitra ovlivňovat, neboť přichází zcela spontánně, nezávisle, v podobě snu. Tento jev lidské psychiky, je stejně přirozený jako tlukot lidského srdce. Nelze jej opomínat, nebo považovat za „odpad“. Neboť sen je voláním duše. A jeho výklad je sebereflexí na cestě transformace vědomí, na cestě proměny od starého k novému.

Spánek je prostor pro očistu naší psychiky…

Zdá se, že spánek nám tedy dává prostor nejen pro úklid fyzického těla, ale zejména prostor pro očistu naší psychiky. Průměrná doba spánku se uvádí 7–8 hodin, ale ta se během života mění. Nejdelší je po narození, poté se postupně zkracuje, a nejkratší je ve stáří. Nicméně délka spánku je u každého jedince velmi individuální a závisí na mnoha vnějších okolnostech (věku, fyzickém a zdravotním stavu, prostředí bydliště, druhu zaměstnání, celkovém životním stylu a dalším).

Je známo, že např. dlouhodobě praktikující jogíni mají menší potřebu spánku, a přesto se organismus během noci stačí zregenerovat. Na druhou stranu lidem s psychickými potížemi krátký spánek škodí. Kolik spánku potřebujeme, musíme každý vyzkoušet sám. Jedno je jisté, kvalita spánku závisí zejména na pravidelném střídání frekvenční aktivity našeho mozku.

Aktivita mozku při spánku…

Při spánku totiž aktivita mozku prochází čtyřmi fázemi různých vlnových frekvencí (viz tabulka), od stavu usínání přes hluboký spánek až po REM fázi, tzv. paradoxní spánek, kdy se nám právě zdají sny. Jeden cyklus těchto čtyř fází trvá přibližně 60-90 min, a v průběhu noci se opakuje zhruba 4–7krát.

Chceme-li zažívat duševní pohodu je nutné, aby každý cyklus prošel všemi čtyřmi fázemi najednou a žádná nebyla přerušena. A stejně tak, abychom prošli za noc minimálně čtyřmi takovými cykly. Je zřejmé, že čím kratší dobu spíme, tím se ochuzujeme o tento očistný proces naší mysli.

Přičemž nejdůležitější pro naše zdraví je fáze paradoxního spánku. Bylo zjištěno, že dlouhodobý deficit této snové REM vede k poškozování organismu a vážným psychickým poruchám osobnosti.

Fáze vlnových frekvencí mozku při spánku:

1.     První stádium je doba těsně před usnutím, kdy se nacházíme mezi bdělostí a spánkem. Vlnové frekvence mozku se snižují na úroveň Alfa (8–12 Hz) a pohyby očí jsou pomalé nahoru a dolů.

2.     Další fází je mělký spánek s vlnovou frekvencí Théta (3–8 Hz), kdy je pohyb očí minimální. Tato fáze je branou k hlubokému spánku

3.     Následuje středně hluboký až hluboký spánek, který je charakteristický postupným přechodem Théta vln do Delta vln (0,2 – 3 Hz). Zde se zastavují naše vnitřní hodiny, ztrácíme pojem o čase, pohyb očí je nulový, dochází k útlumu životních funkcí.

4.     Poté přichází poslední nejdůležitější fáze, fáze REM, tzv. Rapid Eye Movement. Pohyb očí je velmi rychlý, Délta vlny jsou přerušované vlnami Alfa, a tělo je v naprostém a dokonalém uvolnění. Pracují pouze nezbytné životní funkce. A právě zde se nám zdají sny…

Snová fáze je nepostradatelná…

Výzkumníci se dohadují, proč právě snová fáze je pro lidský mozek nepostradatelná. Psychologové však „ví své“. Sny jsou bránou k naší duši, ke všem našim vzpomínkám, ať vědomým či nevědomým, ke všem našim emocím. A také bránou k hlubokým obsahům mysli na úrovní kolektivního nevědomí, na úrovni archetypů.

Mnoho snů je zmatených, bláznivých, nelogických, a beze smyslu. Ale představte si, že jste se stali fotografem, který v průběhu dne sbírá snímky toho, co jej zajímá, překvapí či zaujme. Občas váš fotoaparát „omylem“ zachytí i něco navíc, co na první pohled není patrné, co si ani neuvědomujete. Spoušť fotoaparátu se dokonce stiskne i při jakékoli vaší emoci. A vy posléze v noci, v temné komoře svých snů, tyto snímky vyvoláváte. Některé jsou jasné, jiné zamlžené, další útržkovité, ostatní se prostě neobjeví a zapadnou. Mnoho z nich ani nevíte, že jste zaznamenali.

Při vyvolávání se některé snímky dokonce pomíchají. A stejné je to i s vašimi sny. Přehrávají se bez sledu, přičemž některé obrazy zapadnou, některé se vyjeví, z některých zůstanou jen zlomky. Navíc se při snění vše odehrává se samozřejmostí a přirozeností, přestože je to z pohledu logiky nesmyslné. A naše duše toto vše prožívá jako skutečné a reálné.

Emoce našich snů…

Ať se nám zdá cokoli, naše sny mají jedno společné, emoce. V říši snů znovu a znovu prožíváme nezpracované prožitky všedních dní. Jako by tyto psychické mocnosti chtěly znovu ožít, dokončit svůj prožitek a sdělit nám své poselství. A proto je třeba snům věnovat plnou pozornost a vážnost, neboť práce s nimi je základem naší duševní hygieny.

Až se příště ráno probudíte, své sny si zapište. Nezapomeňte, že to budou pouhé útržky. Zaznamenejte cokoli, včetně emocí. Založte si třeba i deník snů. A připravte se na dobrodružnou cestu za tajemstvím svých snů…

Poslechněte si audio verzi článku na mém YouTube. Výkladu snů je také součástí celoročního kurzu Spiritualita a sebepoznání.

Napsáno pro časopis Jóga DNES (2021)