Sny, brána k naší duši

Každou noc se pravidelně noříme do říše snů, kdy ztrácíme vědomí sebe sama. Noc, co noc bloumáme bludištěm snových obrazů, propadáme se do hlubin nevědomí, procházíme spletitou sítí našich asociací, představ, fantazií, obrazů či vzpomínek. Některé z těchto záznamů si po probuzení „přineseme“ zpět. Říkáme: „Zdál se mi sen…“. Ale kde se sny berou? Zdají se všem stejně? Proč jsou důležité? A jak porozumět jejich poselství?

Spánek a jeho snová fáze jsou nepostradatelné

Dnes už je známo a vědecky doloženo, že nejenom spánek jako takový, ale zejména jeho snová fáze, je pro lidský organismus nepostradatelná. Dlouhodobý deficit snové fáze spánku vede k poškozování organismu a vážným poruchám osobnosti. Při spánku ztrácíme vědomí sebe sama. Na rozdíl od Jógového spánku (Jóga nidry), kdy se náš organismus fyziologicky chová jako bychom spali, ale vědomí je přítomno. Aktivita mozku prochází ve spánku několika stádii, jenž se v průběhu noci opakují zhruba 4–7krát. Jedno stádium trvá přibližně 60–90 min. Přičemž pro naše zdraví a duševní pohodu je důležité, aby jedno stádium vždy proběhlo celé, tj. ve všech svých fázích. Nejdůležitější fází každého stádia je pak fáze REM, tzv. paradoxní spánek, kdy se právě zdají sny.

Fáze spánku:

1.     První stádium je doba těsně před usnutím, kdy se nacházíme mezi bdělostí a spánkem. Vlnové frekvence mozku se snižují na úroveň Alfa (8–12 Hz) a pohyby očí jsou pomalé nahoru a dolů. Toto stádium je podobné jógové relaxaci v šávásaně.

2.     Další fází je mělký spánek s vlnovou frekvencí Théta (3–8 Hz), kdy je pohyb očí minimální. Tato fáze je branou k hlubokému spánku, a právě zde se nachází Jóga nidra. Umění zůstat jednou nohou bdělí a druhou vstoupit do hloubky nevědomí.

3.     Následuje středně hluboký až hluboký spánek, který je charakteristický postupným přechodem Théta vln do Delta vln (0,2 – 3 Hz). Zde se zastavují naše vnitřní hodiny, ztrácíme pojem o čase, pohyb očí se nulový, dochází k útlumu životních funkcí. Stav jako bychom „zemřeli“.

4.     Naštěstí poté přichází poslední nejdůležitější fáze, fáze REM, tzv. Rapid Eye Movement. Pohyb očí je velmi rychlý, Délta vlny jsou přerušované vlnami Alfa, a tělo je v naprostém a dokonalém uvolnění. Pracují pouze nezbytné životní funkce. A právě zde se nám zdají sny…

Sny a emoce

Někdy jsou sny zcela reálné a z běžného života, jindy zase bizardní a nelogické. Všechny však mají něco společného. Jsou emocionálně zbarveny a my je prožíváme, jako skutečnost, jako bychom byli přítomni v ději. Jen naše tělo je strnulé a na naše snové emoce fyzicky nereaguje. Pokud vás např. ve snu někdo honí, vy silně prožíváte prožitek, jak běžíte jako o život, včetně strachu, že vás někdo dohoní, ale vaše tělo odpočívá a nehýbe se. Mozek nemusí reagovat a zpracovávat odezvy ze svalů a má prostor a čas zpracovávat danou emoci. Zdá se, že sny nám tedy umožňují prožít a odžít naše nezpracované emoce z reálného světa každodennosti. Často se jedná o emoce, o nichž ani nevíme nebo nechceme vědět, a které z nějakého důvodu potlačujeme.

Sny jsou bránou k duši

Vědci se dohadují, proč je snová fáze REM pro mozek fyziologicky tak významná. Ale psychologové „mají jasno“. Sny jsou bránou k naší duši, k našemu podvědomí a nevědomí. Branou ke všem našim vzpomínkám, ať vědomým či nevědomým, třeba z prenatálního období či brzkého dětství. A hlavně jsou bránou k hlubokým obsahům mysli na úrovní kolektivního nevědomí, na úrovni archetypů. Ty nejzmatenější, nejbláznivější či nadpřirozené sny jsou pro nás nejvýznamnější. Skrývají totiž hluboká poselství naší psýchy. Ale o tom zase někdy příště…

Napsáno pro časopis Jóga DNES Speciál (2020)