ZÁKLADY JÓGY

CO JE JÓGA

Jóga je bez hranic, je věčná a nekonečná.

Jóga je vědomí, jež nikdy nespí, život, jenž nikdy neumírá,

Světlo, jež září navěky, v tobě i mimo tebe,

Bez počátku a konce.                                                              

                                       Svámí Mahéšvaránanda

Sanskrtský název pro jógu je „judž“, což znamená spojení, sjednocení, jednota. Někdy se též překládá jako „jho“, což může vyvolat představu askeze a nátlaku. Tento pojem neznamená jen spojení těla, mysli a ducha, ale zejména spojení jedince s vesmírem, jednotu individuálního vědomí s čistým božským vědomím.

Jóga je nauka (zkušenostní věda) o těle, mysli a duši; osobní zkušenost, odvaha „zažít se“, poznat se, vyzkoušet sama sebe; řád, sebedisciplína, schopnost být (existovat), vědět, znát a učit se; cesta, na které se nikdy nepřestaneme učit, vedoucí k sebepoznání a vlastní změně, vedoucí ke středu našeho bytí, vedoucí od chaosu uvnitř nás, k řádu a pořádku v našem nitru; stav bytí, být ve svém středu, umění být tady a teď, zastavit mysl, obrátit pozornost dovnitř, schopnost ponořit se do sebe, být v harmonii sama se sebou, ale i celkem, být vlastním pánem svého těla a mysli, stav celistvosti a jednoty, sjednocení protikladů.

Jóga je stará přes pět tisíce let. Samotné kořeny jógy sahají do doby, kdy staří rišiové (mudrci), žijící mimo civilizaci, sledovali zvířata v přírodě a různé jevy, až po guruji, kteří na základě vlastní zkušenosti vyvinuli ásany jak je známe dnes. Zajímali se i o stravu, zdraví. Jóga se vyvíjela souběžně s dalšími náboženstvími na Východě, ale není náboženstvím. Toto prastaré učení, které se utvářelo mnoho tisíc let na základě osobních zkušeností, bylo dlouho tajnou naukou, a předávalo se z učitele na žáka. První zmínky o systému jógy jsou ve starých védských spisech (Upanišady, Bhagavadgíta), které byly jen pro vyvolené kněží. Základní směry jógy se začaly vyvíjet 1000 let př. n. l. Jejich cílem bylo dosažení osvícení. Rádžajóga – Džňánajóga – Karmajóga – Tantrajóga – Bhaktijóga – Hathajóga.

Hathajóga je přípravou na Rádžajógu. Hathajóga se soustředí na ásany, dechová cvičení, očistné techniky, cílem je kontrola nad myslí a tělem. Pojem Hathajóga vyjadřuje propojení protikladných principů Ha (Slunce) a Tha (Měsíc). Cílem je jejich rovnováha a nastolení harmonie těla a mysli.

Dozvědět více se můžete na víkendovém Minikurzu jógy, který pravidelně pořádám každý rok.

PATANDŽALIHO OSMIDÍLNÁ CESTA JÓGY

Indický mudrc Patandžali učení jógy sepsal 200 let př. n. l. ve spisech nazvaných Jógasútry. Jedná se o systém osmi stupňů na cestě jógy. Zvládnutím těchto stupňů překonal adept jógy překážky na cestě k osvobození, vnitřnímu klidu a harmonii. Překážkami jsou: nevědomost a neporozumění, egoismus a přeceňování se, touha chtít něco bezpodmínečně mít, averze, nechuť a odmítání, strach, zejména ze smrti.

1. Jáma           = doporučení, jak se chovat k okolnímu světu
2. Nijáma         = doporučení, jak se chovat sám k sobě
3. Ásana          = pozice těla
4. Pránájáma   = kontrola životní síly a energie, dechu
5. Prátjáhára    = obrácení mysli dovnitř
6. Dhárana       = koncentrace
7. Dhjána          = meditace
8. Samádhi       = duchovní vědomí, pevně ukotvený duch

Jáma:

Ahimsá           = nenásilnost, soucit, ohled se všemi živými bytostmi

Satja               = pravdomluvnost, upřímnost v chování, cítění, myšlení

Asteja             = nekradení, ani v myšlenkách, ani pozornosti

Brahmačarja   = střídmost, nehrabivost

Aparigraha      = nechamtivost, velkorysost, nelpění na vlastnictví

Nijáma:

Šauča                        = čistota, péče o tělo, mysl i jednání

Santos                       = spokojenost sám se sebou, životní hodnoty

Tapas                         = odolnost, disciplína, vnitřní oheň, vytrvalost

Svádhjája                   = sebepoznání, sebestudium, sebereflexe

Išvára pranidhána      = odevzdání se, oddanost vyšší moci