Psychologie snů, aneb za branami všedního dne
Druhý díl seriálu o spánku, snech a snění.
„Sen, nad kterým se nezamyslíme, je jako dopis, který neotevřeme,“ Carl Gustav Jung.
„Zdál se mi sen. A v tom snu jsem já byla ty, a ty jsi byl já. Vše bylo tak dokonalé, nádherné, a přitom bizardní. Roztodivné stromy, které se objímaly, květiny, které ke mně promlouvaly, vážky, jež malovaly duhu na nebi, mraky, které se na mě usmívaly…
A najednou jsem já byla tou vážkou a letěla nad krajinou… zdravila se s obláčky na obloze… a sama se stala jedním z nich… pak začalo pršet… na zem jsem dopadla jako kapka vody … proměnila se v kopretinu a ty jsi mě utrhl…držel mě v náručí… a já byla ty, a ty jsi byl já… ve snu jsem byla vším a vše bylo mé…. i ty.“
Význam snů pro naši duši
V předchozím článku Spánek, základ duševní hygieny, jsme si připomněli nezbytnost spánku pro naše zdraví a také techniky, jak jej podpořit. Ale jak je to s našimi sny? Jaký pro nás mají přínos? A je vůbec potřeba sny „mít“? Tentokrát se tedy pokusíme nahlédnout pod pokličku psychologie snů a snění. Vysvětlíme si, co je sen, co se v našem těle, mozku a vědomí odehrává, když spíme a sníme. Jakou sny plní funkci a jejich význam pro náš duševní život.
Všichni víme, že bez dostatečného a kvalitního spánku naše fyzické tělo strádá. Ale beze snů strádá naše psychika a duše. Sny totiž vytváří náš psychický život, když vědomí a tělo spí. Je to odpoutání od reality, spojení s nekonečnem, veškerenstvem, božstvím. Sny nám dávají křídla uskutečnit nemožné a stát se vším, čímkoli chceme být. V několika málo okamžicích snění můžeme odžít staré vzpomínky, naplno prožít emoce, které si v reálném životě nedovolíme, anebo objevit svou budoucí cestu.
Snové obrazy nám mohou připomenout zapomenutá nejvnitřnější přání, představy, touhy i city. A ty nejzmatenější, nejbláznivější či nadpřirozené sny naopak mohou odhalit hluboká poselství naší duše. Stačí jen zavřít oči, otevřít dveře fantazii a vstoupit do krajiny snů. Kdo nelistuje ve svých snech, kdo nepečuje o jejich poselství, ztrácí část sebe sama. Neboť sny jsou potravou duše. Jsou základem duševní hygieny člověka.
Kde ale sny vznikají, kdy a proč k nám přicházejí?
Sny jsou v podstatě myšlenkové procesy probíhající v našem mozku během spánku. Na rozdíl od bdělosti, však nemůžeme tyto procesy vůlí ovlivňovat, ale závisejí na aktuálním „naladění“ naší nervové soustavy. Ta totiž během noci nadále zpracovává mnoho vnějších či vnitřních podnětů, jako je teplo, chlad, zvuk, bolest, hlad, únava, nemoc apod., na které přirozeně reaguje.
A tak když se v noci nechtěně odkryjeme, zdá se nám, že jsme v zasněžené krajině a že je nám zima. Jindy se nám zdá, že nutně potřebujeme na toaletu a uprostřed města hledáme WC, v lepším případě se probudíme. Jindy jsme na poušti, kde se odvíjí náš snový příběh, máme ukrutnou žízeň a hledáme oázu. Když se probudíme zjistíme, že máme sucho v ústech. A tak bychom mohli pokračovat dál.
Určitě jste nějaký podobný sen zažili také. Tělo tedy i během noci reaguje na různé podněty. Ale organismus potřebuje zůstat v klidovém režimu spánku a odpočívat. A právě sny umožňují vznikající tělesné reakce „neutralizovat“, aniž by došlo k probuzení. Z pohledu neurologie se tedy sen stává „strážcem“ našeho spánku.
Sny čistí naši mysl
Sen má však další, pro naše duševní zdraví, mnohem významnější psychologickou funkci. „Čistí“ naši psychiku, pomáhá uvolnit mentální a emoční napětí, přináší inspiraci, kompenzuje osobní zážitky dne, umožňuje odžít potlačované emoce, nastavuje „zrcadlo“ a poukazuje na nepovšimnuté obsahy našeho nevědomí, kterým je třeba věnovat pozornost v denním životě. To vše se při spánku odehrává bez předsudků či hodnocení „jak by to mělo být“, neboť světlo vědomí se do světa snů nedostane.
Podle odborníků se sny objevují ve všech fázích spánku, o kterých jsme si říkali v prvním dílu. Tedy nejen v REM fázi, kdy na chvíli vystoupíme z hlubokého spánku, ale i v ostatních non-REM úsecích. Sny vznikající mimo fázi REM však mívají téma většinou „obyčejné“, zcela reálné a z běžného života. Objevují se zde situace např. z předchozího dne, které jsme zažili, ať už vědomě či nevědomě. Sen nám třeba připomene, jak jsme cestovali tramvají, nakupovali v obchodě nebo navštívili někoho blízkého. Samozřejmě scéna snu, atmosféra či sled obrazů je fantazijní a neobvyklá.
Sny se zdají v REM fázi spánku
Klasické snění však probíhá v REM spánku, kdy se nám zdají velmi živé intenzivní sny, často bizardní a nelogické, děj se v nich rychle mění, probíhá na neznámých místech a na první pohled svým obsahem nedává smysl. Tyto sny jsou z hlediska psychoterapie a osobní transformace nejvýznamnější a nejzajímavější.
U takových snů jsou spouštěčem snových obrazů veškeré naše vzpomínky, představy, osobní zážitky či emoce všedních dní, ale i hluboké obsahy kolektivního nevědomí. Jako bychom v průběhu noci vstoupili do podzemního archivu, kde je uloženo a trvalé ukládáno vše, co jsme kdy prožili, ať už s vědomím či bez něj.
Najdeme zde zážitky z prenatálního období či brzkého dětství, stejně tak dávno zapadlé vzpomínky, jako i všechny důležité události současného života. Krátké záznamy každodennosti či všechny vjemy zachycené našimi smysly. Jsou zde uloženy veškeré emoce, které jsme kdy procítili.
Je zde také sekce pohádek, mýtů a bájí, sekce archetypů, velkých psychických praobrazů. A také tisíce a tisíce dalších bezvýznamných nicotných záznamů. Prostě vše, co jsme doposud na cestě životem „nashromáždili“. Je to takový deník našeho života, který automaticky vzniká bez nás.
Symbolika a řeč snů
Noc, co noc pak náš „vnitřní archivář“ vybírá z této naší knihovny záznamy v podobě obrazů, dějů, pocitů či hlasů a zhušťuje je do výsledného příběhu snu. A právě komprese archivních informací činí sny zmatenými, nejasnými, nadpřirozenými, někdy i děsivými. Zhuštěné obrazy, děje či emoce bývají navíc často zasazené do zvláštní atmosféry, která vytváří určitou „náladu“ snu, a jenž v nás většinou přetrvává i po probuzení. Hlavní příčina snu, hlavní předloha reálné události, je tak ve snu maskována a zahalena.
A to, co se nám na první pohled zdá, co si vybavíme po probuzení, není ve skutečnosti to, co nám chce naše nevědomí, sen, sdělit. Řeč snů je totiž symbolická, asociativní, archetypická a individuální. Ale pokud se nám podaří poselství a význam snu pochopit, zažijeme pocit uvolnění, souladu a svobody. Dostaví se „aha“ efekt. Najednou nám to dojde. Někdy okamžitě, jindy až za několik dní, týdnů či měsíců. A proto je dobré si své sny zapisovat.
Zapisujte si své sny
Možná už jste si založili svůj deník snů a máte v něm své první zápisky. Třeba svým snům ještě nerozumíte. Možná s nimi nějak rezonujete, ale hlavní poselství vám zatím uniká. Anebo se svých snů dokonce „bojíte“. Pravděpodobně zbytečně. Sen je totiž poslem vaší duše. Přichází tehdy, když je to pro vás potřebné a ozdravné. Je to rozhovor vašeho já se sebou samým. A vy jste posluchači, diváky i herci současně. Ve snu jste vším!
Zapisujte si své sny. Je to cesta, jak pochopit sám sebe, smysl životních situací, které „se nám dějí“, a cesta osobní transformace. V dalším článku si povíme, jak rozuzlit symboliku, řeč a význam snů, a jak poselství snů využít v běžné životě. Přeji vám krásné snění….
Poslechněte si audio verzi článku na mém YouTube. Tématika výkladu snů je také součástí celoročního kurzu Spiritualita a sebepoznání.
Napsáno pro časopis Jóga DNES (2021)